Pokud dojde k realizaci všech aktuálních plánů vedení města, stane se za pár let z Kostelce nad Černými lesy a jeho okolí jedno velké staveniště. Do roku 2027 by radní rádi rekonstruovali celé historické náměstí včetně budovy muzea, vytvořili nové „dolní náměstí“ s parkovacími místy a odpočinkovou zónou, opravili povrchy ulic starého města, postavili nové cyklostezky a chodníky, cyklistickou lávku nad obchvatem města, byty v areálu sanatoria, vybudovali dům s pečovatelskou službou i prostory pro novou dětskou skupinu. Ve spolupráci s krajem se bude rekonstruovat průtah ulicemi Kutnohorská – Českobrodská. To vše s pomocí dotačních projektů ze státního rozpočtu a zejména z Evropské unie. Bezpochyby jsou to všechno ušlechtilé úmysly, které řeší dlouhodobě zanedbávané potřeby obyvatel tohoto města. Nabízí se však v rámci tohoto budovatelského nadšení prostor pro otázky, pochybnosti a připomínky?
V Kostelci nad Černými lesy bohužel nemáme mnoho možností, jak ovlivnit podobu těchto vizí. Jedná se v souhrnu o investice v řádu stovek milionů korun. O tom, na které projekty bude obec dotace žádat, jakou budou mít projekty podobu a jaké firmy je budou realizovat, přitom rozhoduje úzká skupina lidí v radě města (starosta Jan Černý, místostarosta Jiří Kahoun, radní Jiří Vedral, Tomáš Král a Jiří Liška). Žádosti o dotace má na starosti uvolněný zastupitel Milan Drozdek.
U většiny projektů chybí možnost odborné a veřejné oponentury. Na mé dotazy ohledně toho, proč veřejnost není více zapojena do veřejného plánování, odpověděl starosta Černý na jednání zastupitelstva města dne 13. září 2023: „Můžeme zapojit veřejnost do plánovaní, pak nebude žádná dotace a nebude co plánovat. Já na to nemám tolik času!“ A radní Král dodal: „To je nejhorší, když k tomu každý něco řekne.“
Rada města ale nevyužila ani možnosti konzultovat projekty s orgány, které si pro tyto účely sama zřídila. Z peněz občanů jsou financovány různé obecní výbory a komise. Dopravní výbor v čele s radním Liškou, který by například mohl přizvat odborníky na bezpečnost dětí a chodců u plánovaných akcí, se však, podle zápisů na webu města, naposledy sešel v lednu 2022.
Ke vzhledu historické části obce by se mohla vyjadřovat „Pracovní skupina pro Program regenerace městské památkové zóny“, jejíž členové pracují zdarma. Dva z nich mi potvrdili, že skupina nebyla před zadáním projektů vůbec oslovena. „Viděl jsem až hotové vizualizace. Určitě jsme mohli být seznámeni alespoň s rozpracovanými projekty a případně je připomínkovat. NIC.“, napsal mi předseda skupiny ak.arch. Jiří Andrle.
Nepřihlížení k názoru laické i odborné veřejnosti se může jevit ospravedlnitelné s ohledem na časový rámec, ve kterém se žadatel o dotace nachází a asi se nebude lišit od přístupu mnoha dalších měst. Nová dotační vlna z EU pro obce v České republice je součástí programového období 2021-2027. Začátek nové dotační vlny pro projekty obcí v České republice otevírá příležitosti pro rozvoj a modernizaci místní infrastruktury, která se už nemusí opakovat. Je žádoucí, když město využije této možnosti po letech investiční nečinnosti. Navíc u některých realizačních záměrů je dotace ve výši 100 procent (rekonstrukce č.p.28 na dětskou skupinu v ulici Kutnohorská, stavební úpravy st.127 na dům s pečovatelskou službou), jinde je spoluúčast města jen 15 procent (rekonstrukce chodníků a stavba cyklostezek).
Druhou stranou dotační mince je skutečnost, že některé obce nyní rychle sepisují projekty podle toho, na co jsou zrovna vypsané dotační výzvy a hlavním motivem je objem získané podpory bez ohledu na aktuální priority a potřeby města. „Stát se stále potýká s vysokým deficitem rozpočtu, rostlo tempo jeho zadlužování, přitom ale často plýtval veřejnými prostředky,“ uvedl ve své výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Za oblast, kde se značně plýtvá, označil NKÚ rozdělování dotací s tím, že z kontrol vyplynulo, že „skutečný smysl dotací nahradil formalismus“, tedy že je považováno za důležitější vyčerpat peníze, než zabývat se přínosem dotací. „Efektivita je velmi nízká, protože jsme se posunuli z doby dotačních podvodů do doby, kdy je administrativně většina věcí v pořádku, ale přínos dotací buď nejde vůbec prokázat, anebo oproti původně stanoveným cílům je nedosahuje ani na deset procent,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Peníze, které chybí v rozpočtu si pak logicky stát musí vzít od občanů jiným způsobem.
Vedení města nezavazuje žádný zákon k tomu, aby se při plánování veřejného prostoru řídilo nápady svých voličů. Nedá se ani jednoznačně tvrdit, že by proces nebyl demokratický s ohledem na to, žijeme v zastupitelské demokracii. Rada města předkládá zastupitelstvu nejprve záměr o dotaci požádat, následně zastupitelstvo hlasuje i o přijetí dotace. Při sledování veřejného jednání zastupitelstva se však nelze zbavit dojmu, že velkou část zvolených zastupitelů v Kostelci nad Černými lesy tyto obrovské projekty vůbec nezajímají, nebo nevědí jak se k nim vyjádřit. Pouze zvednou ruku a neptají se na nic.
Poté, co zastupitelstvo dne 13.9. 2023 odhlasovalo záměry o některé dotace požádat, souhlasil starosta s tím, že je lze nyní již zveřejnit na webu města. Avšak už je pozdě se k nim vyjadřovat. Jedinou výjimkou je projekt na budoucí podobu náměstí, u kterého neochotně po dotazech občanů svolil s tím, že je možné průběžně zasílat připomínky směrované na radu města. Architektem navržené řešení podoby horního a dolního náměstí vypadá z mého pohledu zajímavě a funkčně. Ovšem vždy platí, že víc hlav víc ví. Proč si nevyslechnout názory lidí, kteří náměstí budou používat, bydlí na něm, mají tu své obchody a restaurace? Důležité je řešení bezpečnosti dětí při cestě do školy, svůj pohled by tedy měli přinést i zástupci místní školy a rodičů.
Proč se domnívám, že by větší zapojení obyvatel do plánování rozvoje Kostelce nad Černými lesy bylo prospěšné? Obyvatelé obce mají nejlepší znalost o místních potřebách, tradicích, historii a prostředí. Zapojením obyvatel do plánování získávají zodpovědné osoby přístup k jejich cenným znalostem a zkušenostem, které mohou hrát klíčovou roli při správném rozhodování a utváření dlouhodobě udržitelného rozvoje.
Když jsou občané aktivně zapojeni do rozhodování, jsou lépe informováni o plánovaných změnách a mají možnost vyjádřit své obavy, připomínky nebo návrhy. To umožňuje včasnou identifikaci potenciálních problémů a nalezení vhodných řešení, která respektují potřeby a přání obyvatel. Jeden z občanů v diskusi na jednání zastupitelstva upozornil právě na to, jak důležitá je veřejná kontrola pro odhalení možných nedostatků. O příklady není nouze. Obyvatelům Kostelce nad Černými lesy není potřeba dlouze popisovat spletitou historii nedobře zvládnutých projektů během budování městské infrastruktury a důsledky chyb, jež dodnes brání zdravému rozvoji města. Chyby přiznal i radní Liška: „V Kostelci se to udělalo obráceně. Nejdřív budujete infrastrukturu, a pak stavíte. Tady se stavělo a najednou se zjistilo, že není kapacita. Infrastruktura není, kapacita není. A co teď dál? Město na to nemá a mít nebude, aby se všechno vybudovalo.“
Bohužel podobné problémy mohou nastat i nyní. U řady plánovaných investičních akcí se najdou místa, u kterých může nastat problém, že město ještě nemá vhodně dobudovanou oddílnou kanalizaci a čističku odpadních vod, bez které nelze ve městě stavět další domy a řešit odpady dodnes vytékající na řadě míst do potoků. „Kdybychom čekali na čističku odpadních vod, tak to neuděláme nikdy“, uvedl starosta Černý.
Právě projekt ČOV je ukázkovým příkladem toho, jaké chyby vznikají při nedostatečné veřejné kontrole. Čistička dodnes nemá stavební povolení, protože radnice kdysi nevhodně naplánovala umístění projektu příliš blízko k budově pivovaru. Nikdo ze zastupitelů si toho při schvalování nevšiml, majitelé pivovaru vznesli námitky, a celý proces se zdržel o několik let. Navíc současné vedení města nedává najevo, že by vybudování ČOV považovalo za prioritu. „Aktuálně se rozpočet pohybuje kolem 200 milionů Kč, dotace může být maximálně 50 milionů. Tolik peněz město nemá.“, uvedl uvolněný zastupitel Milan Drozdek. Pak ovšem nastává otázka, zda nebudou chybět právě finance, které město alokuje právě na nově schvalované projekty, jako jsou cyklostezky v polích a lesech.
Při schvalování aktuálních dotačních žádostí byl patrný spěch. Termín zastupitelstva byl napoprvé stanoven hned na první středu po prázdninách a termín jednání nebyl ani včas zveřejněn na úřední desce. Možnost, že projekty nemusejí být ideálně vymyšlené, se ukázala například při představení základních aspektů projektu na rekonstrukci a obnovu chodníků ve městě. Přítomné občany zarazil způsob, jakým mají být nově vyřešeny chodníky a cyklostezky v ulici Pražská.
Stručně řečeno, z dotačních peněz se opraví původní úzký chodník na levé straně ve směru z centra a povolí se zde smíšený provoz pro chodce a cyklisty. Souběžně jdoucí širší cyklostezka, která byla vybudována za státní dotace asi před deseti lety se zruší a udělá se z ní parkoviště. Na konci zrušené cyklostezky na Skalce ale bude navazovat nová cyklostezka ven z města. Na pravé straně ulice Pražská ve směru z centra, kde místy žádný chodník není, se ovšem nový dělat nebude, protože podle místostarosty Kahouna pozemky patří soukromým majitelům a bylo by to příliš složité.
Tento příklad dokonale ilustruje, jak lehkovážně se s darovanými desítkami milionů nakládá. Ve chvíli, kdy skončí povinná udržitelnost projektu, bývalý ministr pro místní rozvoj a současný starosta Jan Černý neváhá navrhnout cyklostezku zrušit a udělat z ní parkovací místa. Nechť tento případ slouží jako budíček pro zastupitele, aby zvážili smysluplnost každého dalšího schvalovaného projektu.
Majitelé domů z pravé strany ulice Pražská nám zase sdělili, že v žádném případě proti budování chodníku nejsou a nikdo se jich na názor nezeptal. Někteří z nich by prý rádi přenechali pozemek před svým domem městu zdarma, kdyby tam mohl být chodník. Pravděpodobně však budou mít smůlu, protože žádost o dotaci je už podána.
Opoziční zastupitel Jan Svatoš zase upozornil na to, že město se bude muset o všechny vybudované stavby v budoucnu starat. Vysoké náklady předpokládá zejména u nutné údržby plánované cyklistické lávky.
Snažil jsem se vysvětlit, proč by mělo být v zájmu vedení města hledat cesty, jak při plánování včas získávat názory odborné i laické veřejnosti. Každopádně v České republice existuje několik způsobů, jak se občané mohou zapojit do procesu plánování obce, i když vedení obce nemá zájem. Některé z těchto možností jsou:
- Veřejná jednání: Občané mají právo účastnit se veřejných jednání a schůzí, které pořádá obecní zastupitelstvo nebo další příslušné orgány. Na těchto jednáních mají možnost vyjádřit své názory, předložit otázky a připomínky týkající se plánování obce. Je důležité sledovat harmonogram jednání a aktivně se jich účastnit, aby občané měli možnost se vyjádřit.
- Komunikace se zastupiteli: Občané mohou kontaktovat své zvolené zástupce v obecním zastupitelstvu a sdělit jim své názory, obavy a podněty. Měli by se snažit navázat dialog se zastupiteli, aby mohli být informováni o procesech plánování a mít možnost ovlivňovat rozhodování.
- Petice: Občané mají právo podat petici, ve které mohou vyjádřit svou podporu nebo nesouhlas s určitým projektem nebo rozhodnutím. Petice by měla být adresována příslušným orgánům obce a může být podpořena podpisy dalších občanů. Pokud petice splňuje určité formální náležitosti a získá dostatečnou podporu, měla by být přezkoumána a zohledněna při rozhodování.
- Občanská sdružení a iniciativy: Občané se mohou sdružovat do občanských sdružení a iniciativ, které se zabývají místním rozvojem a plánováním. Tato sdružení mohou provádět vlastní výzkum, organizovat veřejné debaty, předkládat návrhy a spolupracovat s ostatními zainteresovanými stranami. Silná a dobře organizovaná občanská iniciativa může vyvíjet tlak na vedení obce a upozorňovat na důležité otázky.
Chtěl bych uvést příklad dobré praxe ze středočeské obce Hradišťko, kde občané založili Okrašlovací spolek. Jeho hlavním posláním je aktivně se účastnit nezávislé odborné oponentury u plánovací, dokumentační, projekční, stavební a jiné činnosti, za účelem zajištění veřejné kontroly. Spolek je rovněž aktivní v fundraisingu a přináší vlastní nápady na zlepšení veřejného prostoru.
Závěrem lze konstatovat, že plány vedení města Kostelec nad Černými lesy na rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci obce jsou ambiciózní a slibné. Avšak, nedostatek odborné a veřejné oponentury, nedostatek transparentnosti a zapojení občanů do rozhodovacího procesu, a obavy z plýtvání veřejnými prostředky vyvolávají otázky a pochybnosti. Je žádoucí, aby město zajistilo do budoucna větší zapojení veřejnosti, odborníků a místních orgánů při plánování a realizaci investičních akcí, aby se zajistilo, že budou skutečně odpovídat potřebám obyvatel a přispějí k udržitelnému a efektivnímu rozvoji města. Jedině tak lze dosáhnout skutečného demokratického procesu, který bude reflektovat zájmy a připomínky všech zúčastněných stran.
Foto: Libor Kozák
Autoři ukázek z projektů architektonických ateliérů: KompozituRA (rekonstrukce náměstí), Prins (cyklistická lávka).
