Třetí díl minisérie Černé a bílé lesy Kostelce nás zavede na jih od města k lesu Maliňáku. Pod ním se ještě před 400 lety rozkládala středně velká vesnice Cukmantl. Ležela po obou stranách Bohumilského potoka na černokosteleckém katastru, nikoli Jevanském, jak se nás někteří publicisté pokoušejí zmást. Na mapě černokosteleckého panství z roku 1777 se dochoval název vsi v podobě pomístního názvu.
Nejstarší písemná zmínka
Cukmantl sdílí nejstarší písemnou zmínku se Svatbínem (původně Svrabovem). V pergamenu z 18. dubna 1358 se vesnice uvádí jako „Czukmantel seu Lhota„. Jsou zde vzácně dochovány dva názvy jedné vsi. Podobně měla dva názvy ves Lažany u Štíhlic, která se přejmenovala roku 1358 na Nový Dvůr. Původně se Cukmantl nazýval Lhota. Takový název získávaly vsi zakládané na lesní půdě, kde byl vlastníkem (panovník, církevní instituce) vyslán s instrukcemi lokátor (zakladatel, developer). Za vysazení vesnice, vzdělání polí, výstavbu srubů a přivedení osadníků byl do jisté „lhůty“ osvobozen od poplatků. Po založení vsi se stal zpravidla doživotním rychtářem užívajícím svobodný pozemek a jisté výhody. Od osadníků mohl získat peníze, kýtu šunky (jako např. ve Štolmíři roku 1283), nebo jiné naturálie a výrobky.
Výklad názvu
Název Lhota ve 14. století nahradil tvar Cukmantl, jímž se zabýval nejeden toponomastik (odborník na místní jména) a historik. V podstatě jsou dnes známy dvě teze. První by mohla ukazovat na složeninu slov „zucke den Mante“, ve volném překladu „uloupený plášť“. To by upomínalo na posměšnou nebo pro lokalitu příznačnou událost. Přijatelnější by byla teze o složenině „Zuecken Mantel“, označující „rozeklanou borovici“ nebo (např. bleskem) rozštípnutý či rozvětvený borový kmen. Takový mohl být natolik výrazný, že např. plnil úlohu hraničního stromu. V listinách jsou dále dochované latinské tvary: Czugmantl (1415), Czukmantil (1446), Czukmandl (1544).
Zánik Cukmantlu
Jak byla vesnice veliká? Na to nám může odpovědět Zlatá kniha neboli urbář černokosteleckého panství z roku 1677 se stavem vesnic k roku 1673. Tehdy byla vesnice již opuštěná, rozbořená a zarostlá. Urbář evidoval 14 pustých usedlostí (5 sedláků a 9 chalup včetně výsadní krčmy). Cukmantl zanikl roku 1645 a s ním i několik okolních obcí (Aldašín, Bohumil) během druhého vpádu švédské soldatesky. Švédové v okolí Černého Kostelce rabovali, vypalovali a ničili vše, co se dalo. V Cukmantlu vyplenili chalupy Jana Černého, výsadní krčmu Bartoloměje Jíšy se svobodným lánem. Dále to byly chalupy Jakuba Štěrby, Jiříka Klenky, Tomáše Volynského, Jiříka Potůčka, Jakuba Holého, Jiříka Truhláře, Václava Forsta. Ze selských usedlostí to byly usedlosti Jiřího Kosa, Tomáše Černého, Adama Neřáda, Vavřince Bezprstého a Matouše Průšy.
Lahůdka nakonec
Ve Státním oblastním archivu v Praze se dochoval soubor pozemkových knih ze 16. až 19. století. Ve starších z nich se dochovaly tzv. purkrechtní (zákupní) smlouvy na usedlosti. Jednu z nich si jako pozůstatek po Cukmantlu na tomto místě přeložíme. Jedná se o zápis Duchka Mrázka na selskou Dvořákovskou usedlost v Cukmantlu z 10. listopadu 1621.
VES CUKMANTLE
Léta 1621 ve středu po památce Všech svatých, to jest 10. Novembris. S povolením urozeného a statečného rytíře pana Adama Jindřicha Podmokelského z Podmokel, toho času úředníka [hejtmana] panství Kosteleckého nad Černými lesy.
Vedle prošacování [ocenění] rychtářů a konšelů té rychty koupil jest ten statek Duchek Mrázek od Pavla Dvořáka sirotka po nebožtíkovi Havlovi Dvořákovi v též vsi a těch mezech a právech, se všemi platy, úroky a berněmi [daněmi], jakž ji předešlí držitelové v užívání byli za sumu 200 kop míšeňských grošů. Maje zavdati [zálohu] 40 kop míšeňských, přejal na sebe dluhu po nebožtíkovi Havlovi Dvořákovi 18 kop k vyplacení. A na podíl manželky své porazil [snížil] sobě 12 kop míšeňských. Hotových položil při zápisu 10 kop míšeňských. Ty přijal k sobě Pavel Dvořáků, a tak týž závdavek vyplnil. Ostatní sumu 160 kop míšeňských po 16 kopách míšeňských počnouc léta 1623 při soudu každoročně až do vyplacení sumy skládati povinen bude, Z nichž náleží Pavlovi 50 kop 40 míšeňských grošů, Marianě 48 kop 40 míšeňských grošů, Dorotě 60 kop 40 míšeňských grošů. Actum ut supra.
Ten zápis jest předělán k ruce Šimonovi Chauzovi (proto je přeškrtnutím zneplatněný).
Přídavky tyto [k vyrovnání odhadní ceny]:
2 klisny v ceně 18 kop grošů, 1 vůz v ceně 8 kop, plouh s branami za 30 grošů a 6 korců na zimu osetého žita. Suma 22 kop 30 míšeňských grošů.
Příště se společně podíváme do vsi Bohumile.
