Keramickou dílnu, ve které za války pracoval sochař Jiří Jílek, postavil Jaroslav Vondráček ml. v roce 1943 za hrnčírnou svého otce na Pražské ulici č. p. 357. O rok dříve získal živnostenský list nejen na výrobu běžného hrnčířského zboží, ale i umělecké keramiky. Studenti uměleckých školy mohli v jeho dílně vykonávat povinnou školní praxi, začínající umělci svobodně realizovat své nápady. Jedním z nich byl i sochař, keramik a pedagog Pravoslav Rada (1923-2011).
„Já jsem se ke keramice dostal náhodou. Jakožto železnobrodský rodák jsem se stále setkával se sklem. Automaticky se rozumělo, že budu studovat na místní sklářské škole. Přítel mého otce z Umělecké besedy, sochař Lidický však doporučil, abych raději zkusil sochařsko-kamenickou školu v Hořicích v Podkrkonoší. Po jejím absolvování jsem nastoupil na tehdy ještě střední Uměleckoprůmyslovou školu v Praze k profesoru Laudovi.
S vlastní rozmanitou keramickou prací jsem se pak seznámil na povinné prázdninové praxi v dílně pana Jaroslava Vondráčka v Kostelci nad Černými lesy. Keramika mne tehdy zaujala natolik, že i když profesor Lauda s částí svých žáků přešel na znovu otevřenou Akademii výtvarných umění, já jsem dostudoval na Umprum.
Většina děl, které Pravoslav Rada vytvořil pro architekturu se bohužel nezachovala. – „Buď je zničili vandalové, nebo byly nedostatečně udržované a utrpěly počasím, či byly odstraněny při přestavbách objektů, pro něž byla jakou součást architektonického řešení vytvořeny.“
